
Mezinárodní měnový fond si může alespoň na chvíli oddechnout. Po měsících politické paralýzy a změn ve vládě se Francie konečně shodla na jednom klíčovém bodě – závazku ke konsolidaci veřejných financí. Prozatím je to dost na to, aby se trhy uklidnily, i když politická situace v Paříži zůstává křehká.
Podle ředitele evropského oddělení MMF Alfreda Kammera prozatím Francie nevysílá na dluhopisové trhy výstražné signály. Výnosové prémie francouzských státních dluhopisů oproti německým zůstávají umírněné a likvidita ve francouzských státních papírech je stabilní. Stručně řečeno: není důvod k panice.
Francouzská vláda nedávno představila rozpočtový rámec pro rok 2026 – navrhuje deficit ve výši 4,7 % HDP, což je o něco nižší než obvyklý rozptyl mezi 5 až 6 %. Vzácná shoda mezi levicovými a pravicovými zákonodárci svědčí o tom, že napříč spektrem roste povědomí o nutnosti omezit závislost na dluhu. Ačkoli debata zůstává bouřlivá, směr je jasnější: éra života na dluh se možná chýlí ke konci.
V současné době Kammer nevidí žádná akutní fiskální rizika, která by vyžadovala urgentní změny politiky. To dává Francii prostor k diskusi o tom, kde přesně by měly být provedeny škrty – v důchodech, sociálních programech nebo investicích do infrastruktury. Pro investory je klíčové, že cítí jednotné směřování k omezení rozpočtových schodků.
Největší výzvy ale Francii teprve čekají. Který sektor nakonec ponese největší břímě úspor – zemědělství, technologické inovace, nebo dokonce výrobci cenově dostupného vína Bordeaux? Prozatím MMF oceňuje skutečnost, že francouzská politická scéna konečně uznala to, co dříve přehlížela: chronické deficity nejsou jen kulturním rysem, ale i makroekonomickou slabinou.