FX.co ★ Rekordně krátké vlády: nejkratší premiérské mandáty v moderní historii Francie

Sebastien Lecornu

Sebastien Lecornu byl jmenován francouzským premiérem 9. září 2025 a pouhých 27 dní poté, 6. října, rezignoval. Jeho odchod je nejrychlejší rezignací v nedávné historii země. Lecornu, který dříve působil jako ministr obrany, byl pověřen vedením vlády v rámci snah o resetování politické agendy. Brzy však čelil odporu opozičních stran ohledně složení svého kabinetu. Při oznámení své rezignace Lecornu uvedl, že za současných podmínek nemůže účinně plnit své povinnosti, a obvinil parlament z neochoty ke spolupráci.

Michel Barnier

‍Barnier se stal premiérem v září 2024, ale jeho mandát trval pouhé 3 měsíce a 8 dní. Na svou funkci rezignoval dne 13. prosince po silné kritice kvůli prosazení kontroverzního rozpočtu sociálního zabezpečení bez plného schválení parlamentem. Tento krok vyvolal silnou reakci ze strany zákonodárců. Dne 5. prosince byl jeho kabinet podroben hlasování o nedůvěře, což vedlo k jeho rezignaci o necelé dva týdny později.

Bernard Cazeneuve

Do čela francouzské vlády se postavil v roce 2016, ale zůstal ve funkci pouze 5 měsíců a 9 dní. K jeho rezignaci došlo v návaznosti na zvolení Emmanuela Macrona novým prezidentem v roce 2017. V souladu s ústavní tradicí oznámil Cazeneuve v den vyhlášení volebních výsledků demisi celé vlády. Svůj mandát oficiálně ukončil 15. května téhož roku, kdy Macron jmenoval nový kabinet.

Gabriel Attal

Premiérem se stal v lednu 2024 jako nejmladší osoba v dějinách Francie – bylo mu tehdy teprve 34 let. Ve funkci setrval 7 měsíců a 27 dní. V červnu oznámil svůj záměr rezignovat poté, co vládní koalice ve volbách skončila až na druhém místě. Oficiálně Attal odstoupil v září 2024, kdy byl jmenován jeho nástupce.

Francois Bayrou

Francois Bayrou byl jmenován francouzským premiérem v prosinci 2023 a ve funkci setrval 8 měsíců a 27 dní. Rezignoval 9. září 2024 poté, co Národní shromáždění vyslovilo vládě nedůvěru. Důvodem byla neúspěšná snaha o prosazení státního rozpočtu na rok 2026, který parlament kategoricky odmítl. Rozpočtová krize nakonec vedla k výměně vedení vlády.